Přeskočit na obsah
  1. Kuřidlo a Ryšovy:Zalesněné vrchy severně a severozápadně od Strakonic, s vložkami krystalických vápenců, vyhlášené jako zvláště chráněná území z důvodu zachování zbytků přirozených porostů lipových doubrav a kyselých bučin, s důrazem na zachování bohaté vápencomilné flóry. Nejkrásnější návštěva především v jarním aspektu (jaterník podléška, sasanka hajní, lilie zlatohlavá, okrotice bílá apod.)
  2. Václavská lípa a studánka na Podsrpu:Jedna z nejstarších a nejmohutnějších lip regionu u městského hřbitova ve Strakonicích, s kostelem Sv. Václava. Dále při cestě na Podsrp kaplička nad studánkou s údajně léčivou vodou, součást poutního místa kostela Panny Marie Bolestné na Podsrpu.
  3. Tůně u Hajské a Modlešovické sejpy:Území výrazně pozměněné činností člověka při rýžování zlata ve středověku. Tůně v současnosti zvláště chráněným územím s výskytem chráněných mokřadních a bahenních rostlin a obojživelníků. Sejpy (hrůbata, zbytky po rýžování zlata) s typickými porosty vřesu vyhlášeny jako chráněná archeologická lokalita. Obě území jsou přístupná po turistických trasách.
  4. Boží kámen u Lhoty Tažovické a Francouzská lípa v Tažovicích:Jedno z energeticky nejsilnějších míst jižních Čech, v 17. stol. útočiště českých bratří. Estetická přírodní dominanta Francouzská lípa v Tažovicích nad nyní nepřístupným zámeckým parkem, nazývaným „Versailles v Pošumaví“ Jana Markvarta Koce z Dobrše.
  5. Milavy a Rojický rybník:Vedle sebe ležící dva největší rybníky Strakonicka (Rojický 60 ha, Milavy 44 ha). Rojický významný pro produkci ryb, Milavy nejvýznamnější rekreační středisko celého regionu.
  6. Sudoměřská rybniční soustava a Mladějovický dub:Unikátní rybniční soustava ve sníženině Vodňanské pánve se zachovalými hrázovými dubovými porosty. Součástí porostů Mladějovický „Žižkův“ dub na hrázi rybníka Mlýnský u Mladějovic, nejmohutnější dřevina Strakonicka (obvod kmene 710cm). Technická památka Vodovod princezny Hedviky, podzemní štolou spojující rybníky Mlýnský a Škaredý.
  7. Šumavské Podlesí a Mladotický vrch:Malebný kout spadající do podhůří Šumavy (Vimperská vrchovina s nejvyššími vrchy regionu Zahájený (844 m n.m.), Kůstrý (837 m n.m.) a Mladotický vrch (703 m n.m) – jedinečný kruhový rozhled zahrnující až 1/4 Čech. Turisticky velmi dobře přístupné. Vyhlídková plošina v Hoslovicích na stožáru mobilního operátora (30 m).
  8. Řeka Volyňka a potok Peklov:Dva hlavní vodní toky Podlesí. Volyňka (délka toku 46 km) pramení na Šumavě pod Světlou horou u Vimperka a ve Strakonicích se vlévá do Otavy. Peklov pramení v rašelinných loučkách na Podlesí (Přírodní rezervace Chvalšovické pastviny) a je největším levostranným přítokem Volyňky.
  9. Slanická lípa:Dominantní památná lípa nad obcí Slaník, vysazená u příležitosti zrušení roboty v roce 1848.
  10. Dubové aleje u Štěkně:V 18. století parkově pozměněná údolní niva řeky Otavy pod Štěkní s cennými dubovými alejemi, navrženými jako součást soustavy NATURA 2000, zahrnující chráněná území evropského významu (výskyt chráněných brouků tesaříka obrovského a páchníka hnědého). Kolem Štěkně obnovena Naučná Klostermannova stezka.
  11. Řeka Otava a Kněží hora, potok Kolčava:Přirozená přírodní osa strakonického regionu, v minulosti proslulá rýžováním zlata a získáváním perel z perlorodek říčních. Délka 113 km, vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy pily na Šumavě. Kněží (Katovická) hora, chráněné území se zbytky původní lesostepi na skalnatých stráních nad řekou, přecházející do zbytků mohutného strážního prehistorického hradiště. Kolčava pramení ve slatinných loukách u Strašína a s řekou Volyňkou je největší pravostranný přítok Otavy. Ve Strakonicích obnovena 2,5 km dlouhá Naučná stezka Podskalí, věnovaná z velké části řece Otavě.
  12. Kadovský viklan, Čertův náramek u Kadova a Zkamenělá kráva u Předmíře:Charakteristický fenomén Blatenska, eratické (bludné) balvany a kamenité výchozy. Kadovský viklan, jeden z největších (téměř 30 t) a nejlépe vyvinutých viklanů u nás. Ostatní kamenné útvary spojeny s místními lidovými pověstmi. V současnosti turisticky přístupné v rámci obnovené Naučné stezky Okolím viklanu s 13 zastaveními (6 km ).
  13. Kovašín u Bratronic, výhledy u Čečelovic a Velká Kuš:V okolí Velké Kuše zachovaná typická, rybnikářským způsobem pozměněná krajina Blatenska, s chráněnými územími mokřadních luk (Velká Kuš, Kovašínské louky u Bratronic), v oblasti mezi Kadovem, Lnářským Málkovem, Zábořím a Čečelovicemi s neopakovatelnými výhledy jižně na Šumavu a severně na Brdy. Při silnici z Bratronic do Katovska velký balvan zvaný Čertův ranec. Značené turistické trasy s možností využití vyhlídkové plošiny na stožáru mobilního operátora u Záboří (16 m), směrem na Čečelovice.
  14. Rybník Labuť:Největší rybník Blatenska (110ha, 3,5km dlouhý), známý svými výlovy (významná společenská akce regionu), v okolí několik menších žulových lomů, typických pro Blatensko (Vahlovice, Střížovice, Skaličany, Drahenický Málkov). Krásné výhledy na rybník od nedalekých Nevželic nebo z jihovýchodu ze silnice směrem na Lacinou.
  15. Bělčicko, Zlaté Hory, Závišínský potok a lípa v Březí:Typická krajina Blatenska, „Země zamyšlená“, rodný kraj básníka Ladislava Stehlíka (1908 – 1987), který ve svých dílech vzdal hold jihočeské krajině. V minulosti těžba zlata (Zlaté hory) a rýžování zlata (Závišínský potok). V Březí nejmohutnější strom Blatenska, „Divadelní“ lípa s obvodem kmene 720 cm.
  16. Lnářská a Tchořovická rybniční soustava, Lnáře:Funkční rybniční soustava (na výstavbě se spolupodílel i Jakub Krčín), od středověku proslulá chovem ryb (lnářský modrák-varianta kapra lysce, správce Theodor Mokrý). Nyní s množstvím chráněných území rybničních ekosystémů (Nový rybník, Hořejší rybník, Dolejší rybník) za účelem zachování bohatství vodního ptactva (jedinečná kolonie volavek na Hořejším rybníce) a mokřadní flóry (rašelinné louky u Dolejšího rybníka, navržené do soustavy NATURA 2000). Naučná stezka lnářsko-tchořovickou rybniční soustavou silně poničená při povodni 2002, nyní (2006) v rekonstrukci. Ve Lnářích významné památné stromy u bývalého augustiniánského kláštera.
  17. Blatenský zámecký park a řeka Lomnice:Zámecký anglický park a současně obora pro daňčí zvěř o rozloze 40 ha v údolní nivě řeky Lomnice, navržený do soustavy NATURA 2000 (chránění brouci tesařík obrovský a páchník hnědý). Množství listnatých dřevin a mohutných dubů (mimo jiné i torzo „Dubu královny Johanky“). Řeka Lomnice protíná Blatensko a v minulosti proslula rýžováním zlata (pozůstatky „sejpů“ v zámeckém parku).
  18. Čekanice, památný Buk Velenovského:Obec se zámkem a zámeckým parkem jižně od Blatné. Nad obcí u kapličky Panny Marie památný „Buk Velenovského“, od kaplička směrem k Rošické myslivně památný „Čekanický dub“ a u myslivny památný „Rošický klen“.
  19. Skočický Hrad a Helfenburk:Významné vrchy Bavorovské vrchoviny. Skočický Hrad (667 m n.m.), přírodní rezervace, v minulosti prehistorické hradiště, uchovávající zbytky přirozených bukových porostů regionu, přístupný po turistické trase se „Šumavskou vyhlídkou“. Helfenburk, (683 m n.m.), zalesněný vrch se zbytky rožmberského hradu, v turistických sezónách přístupný s možností využití vyhlídkové plošiny na hradní věži.
  20. Libějovický park a Lomec:V současnosti přírodní rezervace, uchovávající cenné zbytky lipových doubrav s bohatou avifaunou (ptactvo), vzniklá z  původního přírodně- krajinářského parku, přiléhajícího k  Novému zámku šlechtického rodu Buquoyů. Na park navazuje stará význačná alej, spojující bývalé lázně u kaple sv. Máří Magdalény v Chelčicích s poutním barokním kostelem Jména Panny Marie na Lomci.
  21. Svobodné Hory, Koráz:Krajinářsky významné území jižně od Vodňan, v minulosti spojené s těžbou zlata a tím se získáním „svobodných“privilegií (Vodňanské, Libějovické a Bavorovské Svobodné Hory) se zachovanou rozptýlenou zástavbou, chráněné zalesněným vrchem Koráz. Turistické trasy, umožňující krásné výhledy do Vodňanské a Budějovické kotliny.
  22. Zeyerův a Heritesův dub u Záhorského rybníka na Pražáku:Dva mohutné duby, připomínající významné české spisovatele, žijící v 19. století ve Vodňanech. Záhorský rybník, významné rekreačního centrum Vodňanska, zároveň součástí přírodní rezervace, vyhlášené za účelem zachování mokřadních a rybničních společenstev.
  23. Dřemliny a Strpský rybník:Největší rybníky Vodňanské rybniční soustavy, významné jako stanoviště vodního ptactva a v posledních letech i stálá stanoviště vydry říční, znovu se vracející do zdejší krajiny. Demliny známé tradičními výlovy s pohoštěním koláči.
  24. Řeka Blanice a Zlatý potok:Ústřední řeka Vodňanska (délka 90km), pramenící nedaleko Volar, místy zachovávající původní přirozené meadry. V minulosti se Zlatým potokem proslulá rýžováním zlata a získáváním perel z perlorodek, později umožnila vznik Vodňanské rybniční soustavy ve sníženině Vodňanské pánve. Na horním toku v současnosti probíhá reintrodukce dříve se hojně vyskytující perlorodky říční.
  25. Naučná stezka Vodňansko: NS se sedmi zastaveními, přibližujícími přírodu, historii i kulturu Vodňanska. Začíná na Rechlích ve Vodňanech a podél Mlýnského náhonu (Blanického potoka) pokračuje směrem na Křtětice.

Autor textu : Ing. Šobr Miroslav, MěÚ Strakonice, odbor ŽP