Přeskočit na obsah

StrakoniceHradská správa byla organizační soustavou, která českým knížatům a později králům zabezpečovala suverenitu v jednotlivých částech země. Na hradišti Prácheň u Horažďovic sídlil hradský správce (castellanus) se svou ozbrojenou družinou. Staral se o panovníkovy statky a lesy, rozhodoval spory mezi poddanými, bděl nad bezpečností cest, vybíral naturální dávky, poplatky, mýta, cla, pokuty a další prostředky do státní pokladny. Střediska osídlení, dříve srovnatelná s Práchní (Netolice, Bozeň u Březnice), ztrácela postupně význam, a v druhé polovině 13. století tak na jihu Čech existovaly pouze dva velké regiony: Prácheňsko a Bechyňsko.

Vzhledem k rostoucímu počtu i migraci obyvatelstva a zvýšené potřebě pořádku a bezpečnosti byl pro Prácheň jmenován speciální úředník, poprávce, vybavený rozsáhlou soudní a zejména trestní pravomocí. Časem význam této funkce převážil nad dosavadními „kastelány“, případně obě pozice splývaly. Mezitím vzrůstal vliv místní šlechty, které panovník propůjčil rozsáhlé pozemkové majetky jako odměnu za prokázané služby. V Prácheňsku, když musely být původní budovy na vrchu Prácheň opuštěny, získal právo popravy rod Bavorů, jehož příslušníci věrně sloužili několika Přemyslovcům. Střediskem jejich panství se stal strakonický hrad. Bavorové ze Strakonic, z jejichž podhradí se vyvinulo město Strakonice, však považovali za důležitější město na svém panství nedaleké Horažďovice.

Jako příznivci rytířského řádu johanitů mu postupně předávali svůj majetek a jejich vliv slábl. Vrch Prácheň zůstal nadlouho pustý (než tam po roce 1315 začali Bavorové stavět gotický hrad) a úřední záležitosti se vyřizovaly v nejbližších městech – v Sušici a Horažďovicích. Ani z jednoho uvedeného města se ale nevyvinulo nové centrum Prácheňska. To vzniklo až na dolní Otavě v Písku, téměř při východním okraji Prácheňska, a odtud byl kraj spravován až do svého zániku. Roku 1850 bylo Prácheňsko rozděleno a v 60. letech 19. století na jeho místě vznikla soustava politických a soudních okresů.