Přeskočit na obsah

KestranyVes Kestřany bývala rozdělena mezi různé zemanské rody s manskými povinnosti ke hradu Zvíkovu. Původ horní tvrze se klade do druhé poloviny 13. století. Jejím nejstarším známým držitelem byl Albert z Kestřan, připomínaný poprvé v r. 1315. V následujících stoletích změnila tvrz mnohokrát majitele, z nichž obecně nejznámější byli Švamberkové. Nejstarší částí tvrze je tzv. purkrabství v severní polovině nádvoří, které si dosud zachovalo v přízemí raně gotickou žebrovou klenbu a mladší gotické klenby a portály. Za Švamberků byl vystavěn vstupní pozdně gotický palácový trakt, vložený před starší jižní hradbu. Tvrz je obehnána příkopem původně napájeným vodou z blízkých rybníků. Dřevěný zdvihací most k bráně nahradil v 18. století dnešní kamenný.

Potomci Alberta z Kestřan si vystavěli během 14. století vlastní tvrz pod starší horní kestřanskou tvrzí. Když v roce 1491 kupoval obě kestřanské tvrze Jindřich ze Švamberka, byla neobývaná dolní tvrz již pustá a částečně přestavěná na pivovar. Dolní tvrz je obehnána hradbou, zesílenou v severním nároží válcovou baštou. Uprostřed obdélníkového dvora stojí hranolová dvoupatrová věž, kdysi obytná. Na hradbě, baště a věži jsou stopy po krakorcích, na nichž spočívaly hrázděné ochozy.

Když po roce 1651 převzala Kestřeny Františka Polyxena ze Švamberka, provdaná Paarová, její manžel Karel Paar vystavěl naproti dolní tvrzi raně barokní zámek a při něm založil okrasnou zahradu a vinici. Panství později opět několikrát změnilo majitele, až se v roce 1700 dostalo do majetku Schwarzenberků.

V obci se dále nachází i původně raně gotický, r. 1852 přestavěný kostel sv. Kateřiny. U mostu přes Otavu je raně barokní baldachýnová kaple z r. 1679 s výjevem Kalvárie.

Jižně od obce se rozkládá národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně.