Přeskočit na obsah

MiroviceMirovice, královské město nedaleko obchodní cesty, byly založeny s přesně vyměřeným, prostorným čtverhranným rynkem. Osudy Mirovic byly však spjaty především se zvíkovským a orlickým panstvím. Významným mezníkem byla léta kolem roku 1540, kdy byly založeny městské knihy a Mirovice získaly právo užívat městský znak – tvoří ho stříbrný český lev v červeném štítě. Většina obyvatel uměla číst a psát zásluhou školy, kterou měly Mirovice od nepaměti. Slibný rozvoj Mirovic trval až do roku 1584. Dlouholeté válečné útrapy, které následovaly po bitvě na Bílé Hoře, přivedly Mirovice na pokraj zkázy. Až ke konci 17. století dovolila zlepšená hospodářská situace příchod nových obyvatel, opravy zničených domů a stavbu nových.

Přibližně v polovině 18. století došlo k odchýlení dávné obchodní stezky a později císařské silnice, vedoucí Mirovicemi, na Čimelice. Tím sice byly Mirovice do jisté míry poškozeny, avšak stále zůstávaly městečkem a v roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a berního úřadu. V roce 1853 byly na základě císařského patentu prohlášeny městem se všemi právy. V celém městě a hlavně na náměstí docházelo postupně k mnohým stavebním změnám. Pomalu mizel jeho starobylý ráz a přízemní domky s malebnými barokními štíty byly nahrazovány tehdy moderním, kasárenským slohem. Další velký stavební rozvoj zaznamenaly Mirovice až v letech 1920–1930.

Počátky mirovického kostela sv. Klimenta klade tradice do doby cyrilo-metodějské. Původní kostel byl gotický. V roce 1726 byl nákladně přestavěn a rozšířen podle návrhů slavného stavitele Kiliana Dientzenhofera ml. v barokním stylu. Mariánský morový sloup na náměstí, pocházející z roku 1717, je jediným zachovaným sousoším v Čechách od mistra Schlansowského. Severozápadně od Mirovic u říčky Skalice najdete nově upravený židovský hřbitov, jeden z nemnoha zachovalých v Čechách. Byl založen v roce 1680 a svému účelu přestal sloužit po druhé světové válce.