Přeskočit na obsah

CizovaVes Čížová patřila odedávna k píseckému hradu. Od r. 1509 do konfiskace r. 1547 byla v zástavním držení města Písku. R. 1553 prodal král Ferdinand I. dvůr a ves Kateřině Šternberkové ze Sudoměře. Od ní koupil Čížovou r. 1560 Jan Deym ze Stříteže. Jeho nejstarší syn Mikuláš si ve vsi pravděpodobně vystavěl koncem 16. století tvrz. V popisu části dědictví po zemřelém Václavu Deymovi (1683) z r. 1685, kterou získal Jan Jindřich Deym, se uvádějí kamenná patrová tvrz s kaplí nad branou, u kaple „škola“, dále dvůr a vesnice Čížová, Zlivice, Skrýšov, Borečnice a Krašovice. Zámek v Čížové, vzniklý přestavbou starší renesanční tvrze, je patrová budova o dvou křídlech. V severní, starší části, jsou sklepy, vylámané ve skále. Brána a vstupní místnost jsou ještě z konce 16. století. Polygonální nároží severního traktu nasvědčuje tomu, že zde bývala věž. Zámek se později stal sídlem Lobkowiczského lesního úřadu velkostatku Drhovle–Čížová–Sedlice.

Kapli sv. Barbory nechala postavit v roce 1759 Antonie Josefa hraběnka Černínová z Chudenic jižně od hlavního vchodu do kostela Sv. Jakuba Většího. V kapli se nachází krypta, která zřejmě sloužila k pohřbívání příslušníků rodin vysokých úředníků panství. Špitál v Čížové dala postavit v letech 1762–1763 Marie Ludmila Černínová jihovýchodně od kostela. Před špitálem byla postavena barokní dřevěná osmiboká stavba, kryjící rumpál nad studnou. Klášter jeptišek byl založen kněžnou Annou z Lobkowicz a postaven v letech 1900–1901 pro tři milosrdné sestry Kongregace Nejsvětější svátosti. Jeptišky pečovaly o staré a nemocné a vyučovaly děvčata z okolí ručním pracím. Instituce byla zrušena v roce 1948. Zajímavou stavbou je i zvonice z 1. pol. 16. století.

Kostel sv. Jakuba Většího z pol. 13. století dominuje areálu na Čížovské hoře. Sv. Jakub Větší byl galilejský rybář, bratr evangelisty Jana. Často je jako poutník v klobouku, plášti, s holí a mošnou s hlavním atributem – mušlí. Poutnická mušle sv. Jakuba Většího se stala součástí znaku obce.

Čížová – Zlivice

Cizova ZliviceObec Čížovou tvoří několik okolních starobylých vesnic: Bošovice, Borečnice, Krašovice, Nová Ves, Zlivice, Topělec a do třicetileté války i zaniklá ves Skrýšov. První, ale nevěrohodnou zmínku o Čížové uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan k roku 942. Podle dějiny města Písku z roku 1911 patřily Zlivice odedávna k Písku, po odboji proti Ferdinandovi I. r. 1547, musely být vydány spolu s ostatními píseckými statky panovníkovi. Teprve roku 1878 se stala obec Zlivice úplně volná, samostatná. Podle pozemkových knih byly r. 1728 ve Zlivicích grunty  Hronovský, Čertovský, Kosmovský, Maňhalovský a chalupy: Heřmanovská, Ševcovská, Kolářovská, Hanzalovská, Vláškovská, Dobrovská. Roku 1785 bylo zde 14 domů, r. 1837 již 23 domy a 181 obyvatel, r. 1843 pak 24 domy a 222 obyvatel, r. 1857 bylo zde 25 domů a 295 obyvatel, r. 1869 bylo 32 domů a 288 obyvatelů, r. 1880 36 domů a 315 obyvatel.

Další zápisy v kronice uvádějí: „Obec Zlivice přifařena ke kostelu Sv. Jakuba st. v Čížové, který byl postaven v 16. století. Od prvopočátku byly Zlivice přiškoleny k Čížové. ... Podle usnesení ze dne 13. listopadu 1924 jméno obce opraveno dle zákona ze dne 14. dubna 1920, vládního nařízení ze dne 25. srpna 1921 a vynesení ministerského ze dne 23. června 1923 na „Zlivice“, jak František Palacký též užívá“. (Dřívější formy názvu byly „Slivice, Sliwitz“.

V obci jsou dvě kaple – výklenková, na okraji vesnice u komunikace od Písku vpravo,  zasvěcená svatému Janu Nepomuckému, a návesní kaple nad rybníkem u komunikace do Vráže, zasvěcená Panně Marii, před kaplí se nachází kamenný kříž.

V současné době je v obci několik firem, které působí zejména v areálu někdejší strojní traktorové stanice. Chleba z místní pekárny je vyhlášený po celém Písecku i Strakonicku.