Přeskočit na obsah

Selslké baroko v RadomyšliJižně od Sedlice, směrem ke Strakonicím, leží městečko Radomyšl. První písemná zpráva o městysu je z roku 1284, kdy je ve výčtu majetku Bavorů ze Strakonic uváděna Radomyšl s farou. Historie osídlení je však mnohem starší; archeologický výzkum prokázal osídlení sahající do 5. století našeho letopočtu. V samém centru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště, pocházející z dob osídlení prvními Slovany ve 12. století.

V roce 1320 daroval faru s kostelem Vilém Bavor ze Strakonic řádu Johanitů (Maltézských rytířů). Roku 1359 získal řád i samotnou Radomyšl a od té doby je bohatá historie obce neodmyslitelně spjata s tímto řádem. Již ve 14. století byl obci udělen statut „městys“, jehož přidělení bylo považováno za velice prestižní záležitost a uděloval ho na žádost šlechty sám panovník úspěšnému sídlu. Městský znak Radomyšl obdržela již roku 1605 za vlády velkopřevora Matouše Děpolta z Lobkovic.

Pro bohatou historii a velké množství památek je obec velice atraktivní pro turisty. Známé je mimo jiné místní selské baroko. V městečku se narodil historik Bohumír Lifka a objevitel zelenohorského rukopisu Josef Kovář.

Přímo v obci můžete vidět pozoruhodný kostel sv. Martina ze 12. století. Z úůvodní románské stavby se zachovala střední loď s tribunou, později goticky přestavován ve 14. století a upravován též barokně. Je ve vlastnictví řádu maltézských rytířů, který byl do konce feudalismu i vrchností Radomyšle.

V parku na náměstí pod klasicistní radnicí se tyčí mariánský sloup, který byl postaven v roce 1860 jako ochrana před požáry.

Od kostela, kolem rybníka „Vražda“ vede lipovou alejí unikátní kamenná křížová cesta z 18. století. Na konci křížové cesty nás čeká nejen nádherný pohled na Šumavu ale hlavně barokní poutní kostel sv. Jana Křtitele, který vévodí širokému okolí Radomyšle. Objevil se také v pohádce Princezna ze mlejna. Stojí na kopci za městečkem a jedná se o barokní stavbu, která nahradila původní renesanční v první polovině 18. století. V kostele se skvělou akustikou se několikrát ročně konají koncerty. Nedaleko od kostela se v lese ukrývá židovský hřbitov, kde jsou pochováni prarodiče světoznámého spisovatele Franze Kafky, jehož rod pocházel z Oseka.