Přeskočit na obsah

BlatnaBlatná leží v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice. Je zasazena do krajiny tvořené mírnými žulovými pahorky a hladinami překrásných rybníků. První písemná zmínka o Blatné pochází z roku 1235. Roku 1601 byla císařem Rudolfem II. povýšena na město a od poloviny 19. do 60. let 20. století byla centrem politického a soudního okresu a sídlem berních i jiných úřadů. Od roku 1898 má vlastní železniční stanici na lokální trati Březnice – Strakonice a je rovněž koncovou stanicí trati Nepomuk – Blatná.V současné době je Blatná se svými více než 6 000 obyvateli rychle se rozvíjejícím městem. Je správním, společenským, kulturním a sportovním centrem blatenského regionu. Plní rovněž funkci obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod tvoří 26 obcí, a obce s pověřeným obecním úřadem.

Blatná je nazývána „městem růží“. Tradice pěstování růží se v Blatné datuje do první republiky, kdy zde působil šlechtitel Jan Böhm. Během krátkého času vybudoval na okraji města růžové sady, utěšeně rostoucí. V r. 1931 měly 32 hektarů a patřily k nejrozsáhlejším růžovým plantážím v Evropě. Böhmovou zásluhou se v Blatné konalo několik celostátních výstav růží, jeho výpěstky obdržely desítky cen a proslavily Blatnou i daleko za hranicemi. Za všechny první českou pnoucí růži Máňu Böhmovou, pojmenovanou po jedné ze čtyř dcer která se udržela v pěstebním sortimentu. V současné době se růžové školky přesunuly do nedaleké obce Skaličany, kde se pěstuje na 700 odrůd růží všech typů.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Dominantou Blatné je vodní zámek, původně gotický hrad. Ve 14. století ho vlastnili Bavorové ze Strakonic. Od 15. do počátku 16. století byl centrem dominia pánů z Rožmitálu, z jejichž rodu byla i česká královna – Johanka, manželka Jiřího z Poděbrad. Právě z nádvoří blatenského zámku vyjelo 25. listopadu 1465 pod vedením Lva z Rožmitálu, králova švagra, poselstvo, které se český panovník rozhodl vyslat do západní Evropy a prezentovat tak České království jako kulturní zemi. V roce 1798 získávají Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, za nichž byl zámek v první polovině 19. století regotizován stavitelem B. Grueberem. Změny se dotkly i přilehlých pozemků. Z dřívější obory vznikl úpravami velký anglický park, pod jehož staletými stromy jsou dosud dochovány takzvané sejpy neboli zbytky po pradávném rýžování zlata. V roce 1948 byl zámek Hildprandtům zkonfiskován. Do jejích rukou se zámek i s pozemky někdejšího velkostatku vrátil v rámci restitucí po roce 1989.. Přes letní sezonu (duben–říjen) je zámek otevřen veřejnosti k prohlídkám a na nádvoří se příležitostně konají kulturní akce. V parku je chováno stádo daňků.

Kromě zámku je výraznou dominantou města zvonice – blatenská věž z roku 1724, dnes však novogoticky upravená, která stojí v centru města a je vidět z širokého okolí. Je jakýmsi orientačním bodem pro turisty a typickým blatenským motivem na pohlednicích či suvenýrech.Vedle zvonice stojí architektonicky cenný děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Byl založen Bavory ze Strakonic na sklonku 13. století v raně gotickém slohu. Kolem roku 1500 prodělal pozdně gotickou přestavbu, při níž získal podobu dvoulodního chrámu s jedinečnou sklípkovou klenbou. Další zajímavou památkou je barokní mariánský sloup na náměstí.