Přeskočit na obsah

KadovKadov proslavil kadovský viklan – třicetitunový kámen o obvodu 11 m, který se viklal při doteku ruky. Kámen leží jen malou ploškou na jiném kameni. Koncem devatenáctého století byl z původního lůžka násilně vysunut a až zásluhou několika nadšenců pod vedením Ing. Pavla Pavla pomocí důmyslného systému dřevěných pák a sochorů byl v roce 1983 znovu usazen na své původní místo. Vznik viklanů se vysvětluje postupným zvětráváním horniny, kdy méně odolné partie rychleji podléhají geologickým vlivům. Kadovský viklan, který byl prohlášen za chráněný přírodní výtvor, patří k největším a nejzachovalejším v Čechách. Místo bylo odnepaměti považováno za pravěké obětiště a váže se k němu i řada pověstí. V blízkosti tohoto kamene se nachází naučná stezka s názvem „Okolím kadovského viklanu“.

Historie Kadova se datuje do počátků 14. století, kdy zde sídlil rod Řesanských z Kadova. V 17. stolení Kadov patřil Zábořským z Brloha, kteří provedli renesanční přestavbu původní tvrze. Její dějiny jakožto panského sídla se uzavírají roku 1677, kdy bylo zboží připojeno k Bezděkovu a následně ke Lnářům. Výsledek současného stavu poté nejvíce pozměnila adaptace na sýpku, k níž došlo zřejmě v průběhu první poloviny 19. století. V druhé polovině 20. století využívalo tvrz zemědělské družstvo, nyní je v soukromém vlastnictví.

V obci stojí za vidění i původně gotický farní kostel sv. Václava, přestavěný na počátku 2. poloviny 18. století v pozdně barokním slohu. Ve věži kostela visí dva zvony z roku 1760 a jeden z roku 1840. Uvnitř jsou také varhany z 18. století. Zajímavá je i pozdně barokní fara, sousední špitál a konečně novogotická hrobka majitelů lnářského panství Linckerů a Lilgenauů. Všechny uvedené stavby tvoří pozoruhodný památkový areál. V budově bývalé školy je instalována expozice lidových řemesel.

Nedaleko od Kadova se můžete osvěžit u rybníka Velká Kuš, který je přírodní rezervací a svojí rozlohou zaujímá přes 52 ha.