Přeskočit na obsah

kostel sv. Petra a PavlaZaložení Bělčic spadá do 13. století. První osada byla založena při staré obchodní stezce, vedoucí od šumavských pohraničních hor a vinoucí se přes Sušici, Kadov a Kocelovice na Březnici a ku Praze. Na vrchu zvaném Hrádek stávala od osady oddělená tvrz, v níž sídlili nejstarší majitelé Bělčic. V letech 1422-1623 patřily Bělčice Běšínům z Běšin, kteří si vybudovali nové sídlo ve středu městečka, v místě, kde se říká „Ve Dvoře“. Běšínové také vymohli Bělčicím povýšení na městečko a právo používat pečeť a znak (1556). Na město byly Bělčice povýšeny v roce 1898. Významnou událostí byla pro Bělčice stavba dráhy ze Strakonic přes Blatnou do Březnice s odbočkami, slavnostně otevřené roku 1899.

Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla spolu s farou je téměř ve středu městečka a je zde nejstarší stavební památkou, původně pozdně románský, počátkem 16. století však přestavěn na pozdně gotický. Z té doby pochází především pozoruhodná sklípková klenba lodi. U kostela stojí novogotická zvonice.

Významnou událostí byla pro Bělčice stavba dráhy ze Strakonic do Březnice v letech 1897–99. Rok 1911 se pro Bělčice stal rokem hospodářského rozmachu, především při těžbě a zpracování žuly. V roce 1921 byla slavnostně otevřena měšťanská škola. Významné místo na trhu získaly bělčické brambory, zvané „rohlíčky“. Přibývalo rodinných domků, vznikly tři hospody, úřadovna záložny a rozvíjela se řemesla a čilý spolkový život. Rozvoj města pokračoval až do začátku 2. větové války. Během ní v koncentračních táborech zahynuly židovské rodiny, řada občanů nepřežila věznění a někteří se nevrátili z totálního nasazení.

Z rodáků jsou Bělčice hrdé především na Ladislava Stehlíka, známého básníka a spisovatelem autora trilogie „Země zamyšlená“. Další v obci váženou osobností je Jindřich Kučera – mykolog, botanik Blatenska a spisovatel. V letech 1898–1934 pracoval v Bělčicích jako učitel. Byl členem Ústřední matice školské, Československé botanické společnosti, Československé mykologické společnosti, Francouzské mykologické společnosti. Věnoval se hudbě, malířství, botanice, mykologii, osvětové a poradenské činnosti. Jeho jméno nese bělčické náměstí.

Sklárna v Bělčicích se zabývá výrobou skla podle vzorů z antiky až po renesanci. Vyrábějí se zde převážně repliky a reminiscence historického skla, oceněné prácheňskou regionální značkou. Sklář Václav Vlasák zhotovuje charakteristicky nazelenalé sklo i na přání zákazníka a zájemci se mohou podívat přímo do výrobny. Sortiment se tu nabízí široký, především nápojové sklo, dále džbány, vázy a mnoho dalšího k běžnému používání i k dekoraci.

Sklárna v BĚLČICÍCH se zabývá výrobou skla podle vzorů z antiky až po renesanci. Vyrábějí se zde převážně repliky a reminiscence historického skla, oceněné prácheňskou regionální značkou. Sklář Václav Vlasák zhotovuje charakteristicky nazelenalé sklo i na přání zákazníka a zájemci se mohou podívat přímo do výrobny. Sortiment se tu nabízí široký, především nápojové sklo, dále džbány, vázy a mnoho dalšího k běžnému používání i k dekoraci.