Přeskočit na obsah
lidová architektura lidová architektura lidová architektura lidová architektura

Nejstarší sídelní oblasti vznikaly podél toků větších řek a v nížinách. V oblasti jižních Čech byla významná kolonizační činnost klášterů, takto byly zakládány od 11. století první zemědělské osady – Milevsko, Vyšší Brod, Zlatá Koruna aj. Rovněž feudální panství, která měla podobu dominií, vznikala často kolonizací dosud neosídlených území. Od 11. do 13. stolení se na kolonizaci podílelo převážně domácí obyvatelstvo, od poloviny 13. století pak začínají přicházet kolonisté z Německa a usazují se v oblastech s méně příznivými podmínkami (terénem, klimaticky i hospodářsky). Na tvářnosti krajiny a jejím osídlení se výrazně projevila i podnikatelská činnost šlechty, která 16.–18. století zakládala sklárny, hamry a usilovala o těžbu a zpracování nerostů. V okolí pak vznikaly další osady, navíc docházelo k zahušťování zástavby stávajících sídel sociálně slabšími skupinami vesnické společnosti a začala sociální diferenciace vesnice.

Půdorysné formy sídel

Historicky můžeme sledovat několik základních půdorysných forem venkovských sídel:

  • Nepravidelné, hromadné typy – předkolonizační období – prakticky se nedochovaly, byly později druhotně transformovány
  • Návesní formy sídel – v plošším terénu umožňujícím vznik návesního prostoru různého tvaru – vznikají během kolonizace nižších a úrodnějších poloh, ale mohou se vyskytovat i v geograficky členitější krajině (tzv. lesní návesní vsi)
  • Řadové údolní formy osad – typické zejména pro období vnější německé kolonizace – osidlování kopcovitých a hornatých území – jednotlivé usedlosti jsou řazeny v odstupech po jedné nebo zpravidla po obou stranách údolí, kterým protéká potok a prochází cesta, charakteristická je pro ně lánová plužina

Základní typologie lidových staveb na území Prácheňska

  • Jihočeský dům – přízemní, roubený, od 2. poloviny 18. století stále častěji zděný, sedlová střecha s předsazeným štítem s lomenicí a často i s kabřincem, černá kuchyně, převážně trojstranné štítově orientované usedlosti s branami, působením některých talentovaných zednických mistrů v 19. století se vytvořily charakteristické místní okrsky s bohatou barokizující štukovou výzdobou průčelí.
  • Dům jihozápadních Čech – přízemní, roubený, od 19. století již často zděný, střecha valbová, později polovalbová a sedlová, předsazený bedněný štít, černá kuchyně, u nejstarších staveb krov s hřebenovou vaznicí, převážně trojstranné usedlosti, v horských oblastech jednotný dům.
  • Alpský dům – dům alpské oblasti zasahující okrajově na Šumavu (zejména Volary a okolí), roubený, sedlová střecha s nízkým sklonem, ve štítě často pavlač, obytné i hospodářské prostory pod jednou střechou.